Zlato dosáhlo hranice 4 500 USD za unci a od začátku roku 2026 si již připisuje přibližně 4,5 % zhodnocení. Stejně jako v roce 2025 sledujeme ještě dynamičtější vývoj u stříbra, které se dostalo až na 80 USD za unci a v letošním roce vykazuje zhodnocení kolem 12 %. Otázka, kterou si dnes kladou investoři po celém světě, zní jasně: kam mohou tyto drahé kovy růst dál?
Drahé kovy jsou stále výrazně podhodnocené
Navzdory dosažení historických maxim je důležité zdůraznit, že zlato i stříbro zůstávají z dlouhodobého pohledu výrazně podhodnocené. Hlavním důvodem je masivní růst peněžní zásoby, extrémní zadlužení států a dlouhodobé oslabování kupní síly fiat měn.
Pokud porovnáme cenu zlata:
• s objemem globální peněžní zásoby,
• s růstem státních dluhů,
• s reálnou inflací,
je zřejmé, že současné ceny stále neodrážejí skutečnou ztrátu hodnoty měn. Zlato historicky slouží jako uchovatel kupní síly, nikoliv jako spekulativní aktivum – a právě v tomto kontextu je jeho ocenění stále relativně nízké.
U stříbra je situace ještě výraznější. Poměr ceny zlata ke stříbru (tzv. gold–silver ratio) se i po prudkém růstu stříbra pohybuje nad svým dlouhodobým historickým průměrem. To naznačuje, že stříbro má před sebou značný prostor pro další růst, a to jak z investičních, tak z průmyslových důvodů.
Nová cenová pásma: realita, nebo teprve začátek?
Aktuálně se zlato pohybuje v cenovém pásmu 4 000–5 000 USD za unci, zatímco stříbro osciluje mezi 70–80 USD za unci. Tato pásma však nemusí představovat konečný vrchol, ale spíše přechodnou fázi před dalším posunem trhu.
Další logická cenová pásma:
• zlato: 5 000–6 000 USD za unci
• stříbro: 80–90 USD za unci
Další zásadní důvody pro pokračující růst
1. Strukturální pokles nabídky
Těžba zlata i stříbra dlouhodobě stagnuje nebo klesá. Nová ložiska jsou vzácná, náklady na těžbu rostou a přísnější regulace celý proces zpomalují. Nabídka tak nedokáže pružně reagovat na rostoucí poptávku.
2. De-dolarizace světové ekonomiky
Stále více zemí omezuje závislost na americkém dolaru a buduje alternativní platební a rezervní systémy. Zlato se znovu stává neutrálním mezinárodním aktivem, které není zatíženo politickým rizikem.
3. Přesun kapitálu z dluhopisů
Vysoké zadlužení států a riziko inflace snižují atraktivitu státních dluhopisů. Investoři proto hledají aktiva bez protistranového rizika – a právě zde mají drahé kovy zásadní výhodu.
4. Geopolitická fragmentace světa
Rostoucí počet konfliktů, sankcí a obchodních válek vede k rozpadu globalizace. V takovém prostředí roste význam aktiv, která jsou globálně akceptovaná, likvidní a nezávislá na politických rozhodnutích.
5. Reálné náklady těžby jako cenová podlaha
Ceny drahých kovů se dlouhodobě přibližují skutečným výrobním nákladům. Jakmile se cena dostane pod tuto úroveň, těžba se stává nerentabilní, což omezuje nabídku a vytváří přirozenou cenovou podporu.
6. Stříbro jako strategická surovina
Stříbro se stále více posouvá z role investičního kovu do pozice strategické průmyslové suroviny. Klíčové oblasti jeho využití zahrnují fotovoltaiku, elektromobilitu, energetické sítě a moderní technologie.
7. Nízká alokace drahých kovů v portfoliích
Navzdory růstu cen zůstává podíl zlata a stříbra v portfoliích investorů historicky velmi nízký. Jakýkoliv návrat k průměrné alokaci může znamenat výrazný příliv nového kapitálu.
Bude extrémní růst pokračovat i v roce 2026?
Současný růst není výsledkem krátkodobé spekulace, ale kombinací měnových, strukturálních, geopolitických a technologických faktorů. Přestože nelze vyloučit krátkodobé korekce, dlouhodobý trend zůstává jasně růstový.
Závěr
I přes rekordní ceny lze konstatovat, že drahé kovy zůstávají výrazně podhodnocené. Nejde o konec růstu, ale o pokračování dlouhodobého procesu návratu k reálným hodnotám.
Rok 2026 se tak může stát dalším významným milníkem v přeceňování zlata a stříbra – a pro investory jasným signálem, že drahé kovy zůstávají strategickou pojistkou i investiční příležitostí ve stále více nestabilním světě.
Mincička spol. s.r.o. Michal Hofmeister