„Zlato a stříbro pada, je to konec.“
„Nejhorší investice posledních měsíců.“
„Kdo to drží, ten prodělává.“
Podobné titulky dnes létají prostorem. Jenže… opravdu popisují realitu? Nebo jen vytrhují krátké období z mnohem delšího a důležitějšího příběhu?
Přirozená korekce po extrémním růstu
Ano, zažíváme korekci cen drahých kovů. A není na ní vůbec nic překvapivého. Naopak – byla očekávatelná. Zlato i stříbro mají za sebou růst, jaký jsme desítky let neviděli. Po takovém pohybu je ochlazení trhu naprosto přirozené.
Problém není korekce samotná. Problém je pohled na investici v horizontu jednoho měsíce.
Fakta po korekci (ne pocity)
Podívejme se na čísla. Ne na emoce, ale na data po započtení současného poklesu:
Zhodnocení drahých kovů:
- Za 12 měsíců
- Stříbro: +139 %
- Zlato: +60 %
- Za 3 roky
- Stříbro: +218 %
- Zlato: +138 %
- Za 5 let
- Oba kovy výrazně překonaly inflaci i většinu konzervativních investic
Tohle nejsou odhady ani marketing. To jsou tvrdá historická data.
Proč to média vidí černě?
Protože většina komentářů hodnotí:
- poslední týden,
- poslední měsíc,
- maximálně poslední kvartál.
Jenže dlouhodobý investor takhle nepřemýšlí. A už vůbec ne vlastník fyzických drahých kovů.
Jak to vidí skuteční vlastníci zlata a stříbra?
Úplně jinak.
- Korekce = očištění trhu
- Pokles = příležitost
- Volatilita = daň za dlouhodobý růst
Ten, kdo drží drahé kovy kvůli ochraně majetku, inflaci, geopolitickým rizikům a dlouhodobé hodnotě, neřeší krátkodobý šum.
Závěr
Nazývat zlato a stříbro „nejhorší investicí“ po jednom korekčním pohybu je stejné, jako tvrdit, že maraton běžec selhal, protože na 35. kilometru zpomalil.
Fakta mluví jasně:
Drahé kovy si i po korekci vedou velmi dobře. Jen je potřeba dívat se na správný horizont.
A ten je delší než jeden měsíc.