Veřejné dluhy většiny států světa dnes dosahují historických rekordů. Vládní rozpočty jsou v deficitech, úroky z dluhopisů rostou a státy si půjčují čím dál víc – nejen na rozvoj, ale i na běžný provoz.
Zatímco politici slibují, že „dluhy zvládnou“, realita je jiná: většina států už své závazky nikdy nesplatí.
Proč se dluhy už nedají splatit
Dnešní finanční systém stojí na nekonečném refinancování.
Když přijdou na splatnost staré dluhopisy, stát vydá nové – a tak dokola. Tento koloběh funguje jen díky důvěře investorů a podpoře centrálních bank.
Problém? Důvěra není neomezená.
Rostoucí úroky, inflace a politická nestabilita postupně ukrajují z víry, že „stát vždy zaplatí“.
Ve skutečnosti vlády často spoléhají na tichý způsob oddlužení – inflaci.
Jaké scénáře mohou nastat
Ekonomové dnes diskutují několik realistických variant, jak se svět s obřím zadlužením vypořádá:
1️⃣ Inflace – tichý odpis dluhů
Ceny rostou, peníze ztrácí hodnotu, ale nominální dluh zůstává stejný.
Státy tak reálně dluží méně – občané ovšem přicházejí o kupní sílu.
➡️ Nejpravděpodobnější varianta, která už probíhá.
2️⃣ Finanční represe
Úroky se uměle drží nízko, zatímco inflace je vyšší.
Běžní střadatelé ztrácí reálné výnosy a banky jsou nuceny držet státní dluhopisy.
➡️ Pomalu se „vysává“ soukromý kapitál do veřejných financí.
3️⃣ Dluhová krize
Ztráta důvěry, kolaps trhu s dluhopisy a neschopnost splácet.
Stát musí restrukturalizovat závazky – tedy přiznat částečný bankrot.
➡️ Historické příklady: Řecko, Argentina, Rusko, Československo 1953.
4️⃣ Měnová reforma
Když systém selže, přichází restart: nová měna, přepočet úspor, digitální měnové systémy.
➡️ Vše, co je „na účtu“, může být přepsáno.
5️⃣ Návrat ke krytí aktivy
V době ztráty důvěry v papírové peníze se může znovu objevit požadavek na reálné krytí měny – např. zlatem, surovinami či komoditním košem.
➡️ To by zásadně zvýšilo cenu zlata i dalších reálných aktiv.
Zlato a stříbro mají společný rys – žádný protistranický rizikový faktor.
Nejsou to dluhy, nejsou to sliby – jsou to aktiva sama o sobě.
Drahé kameny, jako například tanzanit, přidávají prvek vzácnosti a estetické hodnoty – jsou přenosným a anonymním uchovatelem bohatství.
Závěr
Vládní dluhy jsou problém států, nikoli jednotlivců – pokud se na ně díváme z pohledu investora.
Každá dluhová krize v historii ukázala totéž:
Ti, kdo drželi reálná aktiva mimo finanční systém, nejen ochránili svůj majetek, ale často ho i násobně zhodnotili.
Zlato, stříbro a drahé kameny nejsou spekulací.
Jsou pojistkou proti ztrátě důvěry v papírové peníze – a právě ta se v dnešním světě začíná opět otřásat.
(Autor: Michal Hofmeister, Mincička spol. s r.o.)